Bezpečnější domov

Požáry v domácnostech

Mezi nejrizikovější objekty z hlediska požární ochrany patří budovy sloužící k bydlení, jako jsou rodinné domy ale i byty. Při požárech přijde každoročně o život několik desítek lidí a mnoho dalších utrpí zranění. Na těchto tragických požárech se největší měrou podílejí domácnosti.

Jen v roce 2005 došlo v domácnostech k 2 614 požárům se škodou 279 495 300 Kč. Při těchto požárech přišlo 74 lidí o život(53,2% ze všech úmrtí při požárech) a dalších 424 osob bylo zraněno(46,4% z celkového počtu zraněných při požárech). Požáry v domácnostech přitom činily jen necelých 13 % z celkového počtu požárů, škody způsobené požáry v domácnostech přesáhly 279 mil. Kč. Hasiči likvidují každý den v průměru 7 požárů v domácnosti, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a smrt člověka si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. A to nemluvě o velkých materiálních škodách, ztrátách osobních věcí apod.

Většina požárů v domácnosti je způsobena neopatrností. Jistě každý zná na sporáku zapomenuté jídlo. Dalším častým zdrojem je obligátní usnutí s cigaretou v posteli. Mezi další rizika patří svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky(každý rok o vánocích shoří velké množství vánočních stromků).

Velké riziko představuje neopatrnost při vytápění domů. Při provozu topidel nejsou vždy dodržovány bezpečnostní pravidla a není prováděna údržba topidel a kouřovodů. Hlásič požáru v kombinaci s detektorem kysličníku uhelnatého eliminuje toto riziko, spolehlivě Vás totiž probudí. Existuje mnoho případů, kdy došlo k udušení obyvatel domu kysličníkem uhelnatým v důsledku ucpaného komínu. Jednotky požární ochrany tak během topné sezóny každý týden vyjíždějí k požárům komínů, střech, zařízení k topení nebo nevhodně uskladněných topiv.

Dnešní domácnosti jsou doslova přeplněny vybavením, které je vyrobeno z velmi snadno hořlavých materiálů(např. čalouněný nábytek, matrace, bytové textilie). Tyto materiály navíc při hoření produkují velké množství kouře, který je mnohem nebezpečnější než samotný požár. Kouř Vás s největší pravděpodobností neprobudí a již po několika vdechnutí dochází k vážnému poškození zdraví.

Vysoký počet požárů v objektech pro bydlení obecně souvisí i s tím, že se lidé cítí doma v bezpečí a podceňují drobné nehody, byť i ty mohou vést ke vzniku požáru. I nevhodně odložená cigareta či svíčka ponechaná na okamžik bez dozoru dokáže proměnit byt v hořící past naplněnou toxickými zplodinami hoření. Nebezpečí může plynout i z běžných činností v domácnosti jako je hra dětí, vaření, kutilství apod. Pak zbývá jen málo času na záchranu a hasiči mnohdy v doutnající domácnosti naleznou již jen bezvládnou osobu, jíž už není pomoci.

Autonomní hlásiče požáru

Úplné vyloučení požáru v domácnosti není možné, ale jeho včasné zjištění ano. Pokud zjistíme vznikající požár včas, lze značně omezit jeho rozsah a následky včasným zásahem. Pro  zjištění požáru je nejvýhodnější použít hlásiče požáru. Hlásiče požáru jsou již mnoho desítek let běžně používané v komerčních a výrobních objektech, kde jsou často vyžadovány závaznými předpisy.

Pro bytovou výstavbu se ukázali jako nejvýhodnější autonomní hlásiče kouře (požární hlásiče), které jsou běžně používané jak v západních zemích tak USA. Jedná se o jednoduché zařízení, které kombinuje detektor kouře a akustickou poplachovou sirénu. Jeho používání není zatím v České republice rozšířené i přesto že se jedná o relativně finančně nenáročné zařízení, které lze snadno instalovat a jeho provoz není nijak náročný na údržbu. Autonomní hlásič kouře akustickým signálem (poplachovou sirénou) včas upozorní na  přítomnost kouře a umožní likvidaci požáru v jeho samém zárodku či alespoň ohrožený prostor včas opustit. Nejtragičtější požáry jsou totiž ty mezi druhou a pátou hodinou ranní, kdy většinou všichni spí a probudí se až v momentě, kdy už je na reakci pozdě.

Jen málo lidí si je vědomo skutečnosti, že hlavním nebezpečím při požáru není oheň, ale toxické zplodiny hoření, které způsobují trvalé následky na zdraví a často i smrt. V noci je toto nebezpečí největší, protože kouř je rychlejší a tišší než oheň a již dvě nebo tři vdechnutí bývají smrtelná. Zplodiny hoření obsažené v kouři prohlubují spánek a tak se mnoho lidí udusí již ve spánku. Zachránit Vás může jen včasné varování, které zajistí siréna autonomního hlásiče požáru.

Rozmístění hlásičů

Hlásiče kouře je nejlépe umístit doprostřed stropu chráněné místnosti, minimálně však ve vzdálenosti 30cm od stěny. Maximální výška pro umístění je 6m od podlahy chráněného prostoru. Hlásiči by mněli být vybaveny minimálně centrální místnosti objektu a místnosti kde spíme. Více informací o rozmístění naleznete v dalších částech této stránky.

Provoz a údržba

Většina autonomních hlásičů kouře je vybavena baterií (měla by být součástí dodávky), s životností minimálně jeden rok. Pro zvýšení komfortu, lze zakoupit hlásič požáru LONG LIFE který je vybaven baterii s životností minimálně 5 let. Ideální autonomní hlásič je dále vybaven testovacím tlačítkem (test je vhodné provádět jednou týdně) a tlačítkem pro vypnutí signalizace. Některé levnější typy nemají možnost vypnutí sirény, a je nutné počkat dokud se komora hlásiče nevyčistí. Z hlediska provozu a údržby je pro prostory s topidly (krb, kamna) vhodná kombinace detektoru kouře a detektoru kysličníku uhelnatého kombinace detektoru kouře a detektoru kysličníku uhelnatého.

V našem obchodu naleznete i autonomní hlásiče kouře s moderním designem, které se hodí do každého interiéru.

Rozmístění autonomních požárních hlásičů

Minimální

• Ložnice
• Dětský pokoj

Optimální

• Obytné místnosti
• Kuchyně
• Haly
• Sklepy
• Tam, kde se vyskytují kuřáci
• Tam, kde jsou užívána topidla všech druhů

Nevhodná místa pro rozmístění

• prašné prostory
• velmi vlhké prostory (koupelny)
• v blízkosti ventilátorů a zdrojů tepla
• ve vrcholech půdních prostorů střech

Rozmístění autonomních hlásičů kysličníku uhelnatého

Minimální

• V každém patře na schodišti nebo v chodbě

Optimální

• Ložnice
• V každé místnosti s krbem

Umístění hlásičů